Přeskočit na obsah

Eugen Kumičić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugen Kumičić
Narození11. ledna 1850
Brseč
Úmrtí13. května 1904 (ve věku 54 let)
Záhřeb
Místo pohřbeníMirogoj (45°50′9″ s. š., 15°59′16″ v. d.)
PseudonymJenio Sisolski
Povoláníspisovatel, novinář a politik
Alma materVídeňská univerzita
Politická příslušnostStrana práva
VlivyÉmile Zola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Kumičić někdy jako Evgenij[1] (11. leden 1850 Brseč13. květen 1904 Záhřeb) byl chorvatský realistický spisovatel, dramatik a politik. Psal také pod pseudonymem Jenio Sisolski.

Vystudoval gymnázium v Rijece, studoval medicínu v Praze, historii, filozofii a geografii ve Vídni.[1] Učil na středních školách v Splitu, Zadaru a Záhřebu.

V roku 1884 byl zvolen do chorvatského parlamentu, kde vystupoval proti maďarské politice. Byl členem Strany práva.

Ve své literatuře uplatňoval naturalistické postupy, popisoval každodenní život istrijských rybářů a námořníků, ale také městský život, pro který je naturalizmus nejvíce příznačný. Nicméně i on byl ovlivněn Augustem Šenoou, ve kterém ještě přežívá nemálo postupů romantických.[1] Ke konci své literární kariéry tvořil také historické romány, volně založené na důležitých postavách chorvatských dějin.

  • Slučaj, novela (1879)
  • Olga i Lina, roman (1881)
  • Jelkin bosiljak, pripovijest (1881)
  • Neobični ljudi, pripovijest (1882)
  • Primorci, roman (1882)
  • O romanu, esej (1883)
  • Začuđeni svatovi, roman (1883)
  • Ivan Turgenjev, esej (1883)
  • Gospođa Sabina, roman (1883)
  • Ubilo ga vino, pripovijest (1884)
  • Sirota, roman (1885)
  • Pod puškom, pripovijest (1886)
  • Preko mora, pripovijest (1889)
  • Saveznice, pripovijest (1889)
  • Teodora, roman (1889)
  • Otrovana srca, pripovijest (1890)
  • Sestre, drama (1890)
  • Obiteljska tajna, komedija (1890)
  • Zablude naše kritike, esej (1890)
  • Broj 84 i 85, pripovijest (1890)
  • Crn Božić, pripovijest (1890)
  • Tri mučenice, pripovijest (1890)
  • Mladost-ludost, pripovijest (1891)
  • Urota zrinsko-frankopanska, povijesni roman (1893)
  • Pobijeljeni grobovi, pripovijest (1896)
  • Poslovi, drama (1898)
  • Petar Zrinski i Fran Krsto Frankopan i njihovi klevetnici, esej (1899)
  • Petar Zrinski, povijesna drama (1900)
  • Kraljica Lepa ili propast kraljeva hrvatske krvi, roman (1902)

V češtině

[editovat | editovat zdroj]
  • Na druhém břehu moře: povídka – přeložil Josef Paulík. Praha: Jan Otto, 188-
  • Rodinné tajemství: činohra ve třech jednáních – př. Ignát Hořica. Praha: Mamert Knapp, 1900?
  • Sestry: drama ve třech dějstvích – př. Josef Paulík. Praha: M. Knapp, 1900?
  • Vzpoura Zrinsko-Frankopanská – př. Jan Koch. Praha: Lidové noviny, 1908 [titulní strana ve večerním čísle 29]
  • Neobyčejní lidé – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 19; úvod František Sekanina; př. František Veverka. Praha: J. R. Vilímek, 1912

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eugen Kumičić na slovenské Wikipedii a Eugen_Kumičić na chorvatské Wikipedii.

  1. a b c Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha: Odeon, 1979. S. 290. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]